1. Kdy vznikla skladba Zpěv naděje?

Špatně si pamatuju datumy. Spíše si vybavuju, že vznikala nějaký čas - třeba rok. Prostě, že to nebylo hned. 

2. Jak byste skladbu charakterizoval?

Máte-li na mysli hudbu, je to vcelku jednoduché - jsou to lidové písničky hrané symfonickým orchestrem. Nic víc, nic míň.

3. Bylo to poprvé, co vás oslovil někdo ze Sokola nebo jste již skládal pro Sokol dříve? Jak jste se dostal k napsání hudby pro slet a Jak začala vaše spolupráce?

S Jarinou Žitnou jsem už spolupracoval na dvou předcházejících sletech. Zdá se, že jsem tak trochu veterán.

4. Jaká byla spolupráce s autorkami pohybu Jarinou Žitnou a Irenou Drábkovou? Jak dlouho trvala?

Jak už jsem říkal, taková práce nějaký čas sebere. Dámy měly tentokrát dost jasnou představu o formě skladby a já jsem se snažil přizpůsobit co nejvíce. Jenže hudba nemá ráda, když je příliš svázána předepsaným počtem taktů, má radši svobodnou invenci a taky odvahu. Tak se hledal kompromis. No a výsledek posoudí obecenstvo.

5. Jde o symfonické variace na lidové písně. Kdo je vybíral? Z čeho jste čerpali?

Písničky vesměs vybraly autorky pohybové části. Zdá se, že chtěly, aby to byly melodie známé, jednoduché a zpěvné - takových lidových písniček je ostatně mnoho. Já jsem do toho radši moc nezasahoval, protože dámy již měly do značné části připraven pohybový plán a já ctím lidskou práci. Ale samozřejmě jsem o jejich výběru chvíli přemýšlel. Uvědomil jsem si, že písniček použitelných pro takový účel jsou v našem folklóru desítky, což je pěkné zjištění.

6. Skladba trvá 10,15 minut, je poměrně dlouhá ve srovnání s ostatními skladbami. Byla délka dána předem?

Vlastně nevím, jak dlouhé jsou ostatní skladby. Myslím, že jsme ten náš kousek v závěrečné fázi asi o minutu krátili. Víte, ten časový rozvrh byl v podstatě dán ještě předtím, než jsem se k tomu dostal, takže jsem to moc neřešil. 

7. Co skládáte v současnosti? Čemu se věnujete právě v těchto dnech?

Píšu novou operu, ale to bude trvat ještě nějaký čas. Pro Zoru (Jandovou) připravuju dlouho odkládané CD autorských šansonů, na výsledek se oba těšíme. Máme taky rozepsaný muzikál, který se jmenuje "Nahá múza". A 23. září má v Městském divadle Brno premiéru lehká operetka "Ferdinand a Žofie" o osudech Ferdinanda d`Este, kterou jsem napsal pro změnu s Karlem Šípem. Show bude režírovat velmi dobrý a vtipný švýcarský režisér a já mu průběžně vysvětluju historii našeho národa, Rakousko -Uhersko, Habsburky, národní obrození, Švejka a podobně. Ten teda kouká, oni to měli úplně, ale úplně jinak. A včera jsem složil moc pěkné tango, ještě nevím, jak ho použiju, ale líbí se mi. V blízké budoucnosti může být vydán v zavvi

8. Jaký je váš vztah k Sokolu?

Jako dítě na moravské vesnici Veselíčku jsem chodil do Sokola cvičit - to je dobrá vzpomínka. Taky jsem v Sokole poprvé hrál divadlo. K tělesnému cvičení, posilovnám a podobně však mám vztah velmi špatný, což je zjevně chyba a možná, že má bortící se ramena mě do Sokola ještě přivedou. Tyršovskému "ve zdravém těle zdravý duch" však velmi důvěřuji www.mytshirtsdesigns.com.

9. A vztah ke sportu?

To je úplně jiné, jsem velmi sportovně založen. Baví mě všechny míčové sporty a myslím, že jsem několikrát týdně k vidění, jak pobíhám na nějakém hřišti. Endorfiny čistí mozek, léčí duši, přinášejí radost a nic za to nechtějí.

10. Co z hudby posloucháte rád?

Moc málo poslouchám. Mnohem víc čtu, sleduju filmy, sem tam chodím do divadla. Ale je to chyba a škoda, protože hudba je úžasná. Komunikuje s námi na jakési meziplanetární bázi, je partnerem našich snů a vylepšuje naše životy a hlavně nás samotné. Takže asi zase začnu hudbu poslouchat systematicky.